Je pro životní prostředí přínosem přesunout se do energeticky úsporných domů?

Abstrakt

Cílem této práce je nalézt odpověď na otázku, do jaké vzdálenosti od zaměstnání se z environmentálního hlediska vyplatí bydlet v energeticky úsporném domě, a tedy od jaké vzdálenosti již environmentální dopady dopravy převažují nad přínosy environmentálně šetrného bydlení. Předmětem studie jsou tři konkrétní pasivní budovy: nízkoenergetický dům, rodinný řadový cihlový dům starší výstavby a byt v panelovém domě na sídlišti ve městě. S ohledem na nejčastěji používané dopravní prostředky jsou do studie zahrnuty dopravní scénáře pro dojíždění do města autobusem, vlakem a osobním automobilem s různou mírou obsazenosti. Zkoumanými kategoriemi environmentálních dopadů jsou globální oteplování, úbytek fosilních paliv, úbytek kovů, humánní toxicita, terestrická acidifikace, terestrická a sladkovodní ekotoxicita, eutrofizace, úbytek stratosférického ozonu, tvorba fotooxidačních látek a tvorba prachových částic. Analýzou bodu zvratu byla zjištěna dojezdová prahová vzdálenost, při které se environmentální dopady bydlení v energeticky úsporných domech se započtením dopravy rovnají environmentálním dopadům bydlení ve městě. Tato prahová vzdálenost se liší pro různé typy environmentálních dopadů, pro jednotlivé domy i pro jednotlivé scénáře dopravy. Bylo zjištěno, že prahová vzdálenost pro bydlení v jednom z posuzovaných pasivních domů a dopravu vlakem či autobusem je 80 km. Prahová vzdálenost ve stejném domě s použitím osobního automobilu pro každého jednoho člena rodiny byla naproti tomu již jen 10 km.